Traumatologický plán je součástí vnitřního havarijního plánu, ale lze jej použít i pro naplnění povinností stanovených zákoníkem práce.

Traumatologický plán je součást vnitřního havarijního plánu, který se zpracovává pro objekt zařazený do skupiny B podle zákona č. 261/2021 o prevenci závažných havárií,

Podle vyhlášky č. 227/2015 Sb. o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku, příloha č. 8, část II,3, odst. 1:
Traumatologtický plán:
a) se stanovením systému a organizace zabezpečení opatření k zajištění první pomoci, včetně profylaktik, a zajištění přednemocniční neodkladné zdravotní péče postiženým osobám,
b) s uvedením vlastních možností zajištění zdravotní péče a výčtem dostupných poskytovatelů akutní lůžkové péče,
c) s uvedením systému zajištění vhodných profylaktik, jejich podávání a zajištění jejich obměny,
d) s uvedením základů poskytování první pomoci při zasažení osob nebezpečnou látkou.

Traumatologický plán jako naplnění § 102, odst. 6 zákoníku práce

Zpracování traumatologického plánu může být(a zpravidla bývá) částečným naplněním § 102, odst. 6 zákoníku práce. To může být realizováno v jiném druhu dokumentace BOZP a PO.

Takto pojatý traumatologický plán by vychází z konkrétních podmínek a rizik na pracovištích organizace. Zpracovává jej osoba odborně způsobilá v prevenci riziky a poskytovatel pracovnělékařských služeb. Pojďme rozebrat § 102, odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce:

  • zaměstnavatel je povinen přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí – je řešeno dokumentací požární ochrany – požární poplachová směrnice, evakuační plán apod.
  • při poskytování první pomoci spolupracuje s poskytovatelem pracovnělékařských služeb – poskytovatel PLS, který ve smyslu vyhlášky č. 436/2017 Sb. o pracovnělékařských službách – provádí zdravotní prohlídky, dozor na pracovištích a poradenskou činnost,
  • zaměstnavatel je povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména poskytovatele zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců – někdy je mylně vykládáno že poskytují první pomoc. Jejich úkolem je ale organizovat poskytnutí první pomoci tj. například přivolat záchrannou službu. To předpokládá vybavení provozuschopnou komunikační technikou – napr. mobilním telefonem. Je třeba ale také brát v úvahu, že neposkytnutí pomoci je trestným činem podle § 150, odst.1 zákona č. 417/2021 Sb. trestní zákoník: Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
  • zaměstnavatel je povinen zajistit ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti. Školení může, ale nemusí obsahovat seznámení se zásadami poskytování první pomoci. Je třeba přihlédnout k hrozícímu riziku, dosažitelnosti odborné pomoci atd. Školení se provádí prezenčně (poskytovatel PLS) nebo e-learningem po konzultaci s poskytovatelem PLS. Je třeba pracoviště vybavit lékárničkami.

Legislativa