Při chovu koní je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika:
- kopnutí, zejména od zadních končetin nebo od vzpínajícího se koně,
- pokousání, zejména při nevhodném způsobu krmení a přístupu ke koni,
- přitisknutí, povalení, zavalení, nebo pošlapání, zejména při vstupu do stání nebo boxu,
- povalení, pošlapání, potahání, pokopání nebo uklouznutí, zejména při vedení koně, nebo při vstupu do výběhu nebo na pastvinu nebo při přehánění,
- pádu z koně při jízdě na koni, kdy současně dochází k ohrožení potaháním,
- zranění v obličeji pohozením hlavy koně, odření od sedla, odření rukou od otěží a krku koně.
S koněm se zachází klidně, opatrně a s rozvahou. Před vstupem do stání nebo do boxu se zaměstnanec ohlašuje obvykle slovem “Ustup” a jménem koně. Ke koni vstupuje až po jeho ustoupení.
Kůň, který je ustájen ve vazném stání, je uvázán za stájovou ohlávku zpravidla dvěma vazáky, které procházejí volně vázacími kroužky se závažím. Od ostatních koní je oddělen přepážkou. Kůň, který je ustájen v boxu, se pohybuje volně a uvazuje se zpravidla při čištění a ošetřování.
Kůň kopavý nebo kousavý se umísťuje odděleně tak, aby neohrožoval své okolí. Jeho ustájovací místo se označí tabulkou upozorňující na nebezpečné projevy zvířete.
Při vedení koně jde zaměstnanec zpravidla po jeho levé straně. Otěže, opratě, vodící řemen, šňůra nebo postraňky nesmí být vláčeny po zemi. Otěže, opratě, vodící řemen nebo šňůru nesmí mít zaměstnanec omotány kolem ruky nebo kolem těla. Při vedení osedlaného koně jsou třmeny vytaženy, nebo přehozeny přes sedlo.
K výcviku koně se přistupuje s přihlédnutím ke stupni jeho výcviku, stáří a fyzickým a psychickým předpokladům.
Hřebci se zpravidla vodí na jednoduché uzdečce nebo na ohlávce s obnoskem. Vodítko, lonž či otěže nesmí být navlečeny na zápěstí ruky.
Při tréninku koní a při skákání s koněm používá zaměstnanec ochrannou přilbu. Při vedeni koně i při jízdě v zástupu se dodržuje rozestup minimálně 3 m.