Požadavky požární ochrany pro užívání staveb nebo jejich částí s výskytem hořlavých kapalin. Výskytem hořlavých kapalin se pro účely této vyhlášky rozumí přítomnost hořlavých kapalin bez ohledu na jejich třídu nebezpečnosti, a to v množství a podmínkách, ve kterých jsou schopné při požáru uvolňovat teplo.

A. Stavby provedené podle ČSN 65 0201:2003
A.1. U staveb nebo jejich částí, které jsou užívány jako pracoviště (zejména dílny, laboratoře, opravny), u kterých je:
a) nahodilé požární zatížení v požárním úseku rovno nejvýše 30 kg.m-2, a to i v případech, že toto požární zatížení zahrnuje hořlavé kapaliny, nebo
b) v celém požárním úseku jednotlivě nebo společně méně než 250 litrů hořlavých kapalin, aniž by z tohoto objemu bylo více než 20 litrů nízko vroucích kapalin a 50 litrů hořlavých kapalin I. třídy nebezpečnosti, lze ukládat hořlavé kapaliny v množství podle písmene b), není-li v projektové dokumentaci ověřené stavebním úřadem nebo jiným obdobným dokumentem stanoveno jinak.
Pod pojmem nízkovroucí hořlavé kapaliny se pro účely této vyhlášky rozumí hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do 0 °C a současně s bodem varu do 35 °C za normálních podmínek.
U variabilních výskytů hořlavých kapalin lze pro účel přepočtu požárního zatížení podle A.1 písm. a) využít na objem hořlavé kapaliny přepočet: 1 litr hořlavé kapaliny představuje 2,5 kg.m-2 při přepočtu na ekvivalentní výhřevnost dřeva.
A.2. Při výskytu hořlavých kapalin podle A.1 musí být
a) zabráněno jejich rozlití mimo požární úsek,
b) zajištěno odvětrávání požárního úseku v rozsahu zamezujícím vzniku prostředí s nebezpečím výbuchu,
c) zabráněno kontaktu hořlavých kapalin nebo jejich par se zdroji zapálení.
A.3. Na pracovištích, tvořících jeden požární úsek spolu s prostorem pro nanášení hořlavých kapalných nátěrových hmot, je dovoleno ukládat nejvýše 50 litrů hořlavých kapalných nátěrových hmot všech tříd nebezpečnosti v uzavíratelných obalech.

B. Stavby provedené podle ČSN 65 0201 před platností ČSN 65 0201:2003
B.1. Ukládání hořlavých kapalin na pracovištích
U staveb nebo jejich částí užívaných jako dílny, laboratoře, opravny nebo obdobná pracoviště, lze ve stavebně oddělených prostorech ukládat nejvýše 250 litrů hořlavých kapalin, z toho nejvýše 50 litrů hořlavých kapalin I. třídy nebezpečnosti. Jedná-li se výlučně o hořlavé kapaliny IV. třídy nebezpečnosti, lze tyto na pracovišti ukládat a používat do objemu 1000 litrů. Přepravní obaly křehké lze používat pouze do objemu 5 litrů a musí být uloženy v uzavíratelných nehořlavých skříních.
V prodejních prostorech mimo sklady hořlavých kapalin lze uložit nejvýše 2 m3 hořlavých kapalin, z toho 0,4 m3 I. třídy nebezpečnosti. Kapaliny musí být uloženy v přepravních obalech nebo přečerpávacích zařízeních; přepravní obaly křehké lze používat pouze do objemu 5 litrů, jiné obaly do objemu 20 litrů.
V provozních a prodejních prostorech kiosků čerpacích stanic kromě skladů smí být uloženo 5 m3 hořlavých kapalin, z toho nejvýše 0,5 m3 I. třídy nebezpečnosti.
V prostorech zdravotnických zařízení lze ukládat u léků nejvýše 500 litrů hořlavých kapalin, z toho nejvýše 100 litrů kapaliny I. třídy nebezpečnosti. Obaly s objemem větším než 1 litr musí být uloženy v uzavíratelných skříních.

B.2. Ukládání nízkovroucích hořlavých kapalin
V laboratořích, dílnách a v prostorách zdravotnických zařízení lze nízkovroucí hořlavé kapaliny ukládat v celkovém maximálním množství
a) 10 litrů v přepravních obalech křehkých,
b) 20 litrů v jiných obalech.
Sirouhlík je nutné ukládat pod vrstvu vody nejméně 20 mm.
Nízkovroucí hořlavé kapaliny lze ukládat pouze odděleně od ostatních hořlavých kapalin; v křehkých přepravních obalech je lze ukládat do objemu 1 litru.

B.3. Ukládání hořlavých kapalin IV. třídy nebezpečnosti na pracovištích s hutní a strojírenskou výrobou
Na pracovišti s hutní a strojírenskou výrobou s půdorysnou plochou o velikosti nejméně 5000 m2 u stavebních konstrukcí nehořlavých a nejméně 7000 m2 u stavebních konstrukcí smíšených lze ukládat hořlavé kapaliny IV. třídy nebezpečnosti v množství maximálně 15 m3 v kontejnerech a přepravních obalech, z toho v obalech o objemu menším než 200 litrů nejvýše 1 m3.
Manipulační plocha pro ukládání hořlavých kapalin IV. třídy nebezpečnosti v kontejnerech a přepravních obalech musí být z nehořlavé hmoty, odolné proti chemickým účinkům hořlavé kapaliny, pro kterou je určena. Tato plocha musí být upravena tak, aby zachytila množství hořlavé kapaliny rovnající se obsahu největšího kontejneru nebo přepravního obalu. Nejmenší vzdálenost mezi okraji manipulačních ploch musí být 100 m. Manipulační plocha musí být upravena tak, aby kontejnery a přepravní obaly byly uloženy minimálně 1,5 m od jejího okraje. Celková plocha manipulačních ploch nesmí být větší než 4 % půdorysné plochy pracoviště, nejvýše však 200 m2.
Na manipulační ploše nelze hořlavé kapaliny přelévat.

B.4. Ukládání hořlavých nátěrových hmot
Na pracovištích, tvořících jeden požární úsek spolu s prostorem pro nanášení hořlavých kapalných nátěrových hmot, musí být dodrženy podmínky stanovené v A.3.

C. Obecné podmínky užívání staveb s výskytem hořlavých kapalin
C.1 Všeobecně
C.1.1 Obaly a nádrže, v nichž se vyskytují hořlavé kapaliny, musí být opatřeny bezpečnostním značením upozorňujícím na jejich obsah a nebezpečí z hlediska požární ochrany. U nádrží podzemních a zapuštěných se bezpečnostní značení umístí v bezprostřední blízkosti nádrže. Není-li pro uvedení výrobku na trh označení obsahu hořlavé kapaliny povinné a jedná-li se o originální balení, lze pro označení využít i jiný způsob než značení každého obalu, například označení části skladu.
Požadavek označení se nevztahuje na náplně ve strojích a zařízeních.
C.1.2 Otvor v obvodové konstrukci uzavřeného skladu musí svým provedením a zabezpečením zamezit vhození předmětu.
C.1.3 Volný sklad, případně části skladu, které nejsou opatřeny obvodovými stěnami (částečně uzavřený sklad, ohraničený sklad) podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 2, musí být oploceny do výšky nejméně 1,8 m nehořlavým materiálem. Oplocení musí být vzdáleno od nejbližšího přepravního obalu, kontejneru a vnější stěny havarijní jímky nejméně 3 m. V této vzdálenosti se nesmí vyskytovat hořlavé látky. Prostor uvnitř oplocení musí být trvale zbaven travnatého porostu a dřevin.
C.1.4 Prostory s výskytem hořlavých kapalin se označují příslušným bezpečnostním značením.
C.1.5 Prostory s výskytem hořlavých kapalin musí být v okruhu do 5 m od vyústění větracích potrubí nádrží, nebo od technologických zařízení, nebo od šachet podzemních nádrží označeny bezpečnostním značením upozorňujícím na zákaz kouření a manipulace s plamenem.
C.1.6 Látky potřísněné hořlavými kapalinami musí být neprodleně a bezpečně odstraněny z prostor s výskytem hořlavých kapalin.
C.1.7 Ve vstupu a výstupu z prostor s výskytem hořlavých kapalin a v jejich bezprostřední blízkosti nesmí být umístěn žádný předmět.
C.1.8 Předměty umístěné v prostoru s výskytem hořlavých kapalin nebo v jeho blízkosti musí být umístěny způsobem, který zamezí, aby při jakékoliv změně jejich polohy nedošlo k omezení možnosti použití vstupů nebo výstupů z prostor.
C.1.9 Prostor s výskytem hořlavých kapalin musí být zabezpečen
a) proti úniku, roztečení a prosakování hořlavých kapalin uchovávaných v obalech s objemem 200 litrů a více netěsnostmi objektu,
b) proti nekontrolovatelnému kontaktu těchto kapalin a jejich par s možným iniciačním zdrojem,
c) proti nekontrolovatelnému kontaktu hořlavé kapaliny
1. s jinou hořlavou látkou nebo hoření podporující látkou, s výjimkou vzdušného kyslíku, nebo
2. s látkou, pokud by v důsledku tohoto kontaktu došlo k vývinu tepla jako možným zdrojem vznícení.
C. 1.10 Hořlavé kapaliny musí být uloženy v obalech pro ně určených.
C.1.11 Prostory s výskytem hořlavých kapalin musí být zabezpečeny před nebezpečnými účinky statické elektřiny.

C.2 Způsoby skladování
C.2.1 Obaly musí být zajištěny proti pádu a ohrožení přepravním nebo jiným zařízením.
C.2.2 Celková skladovací výška při volném uložení obalů s hořlavými kapalinami nesmí být vyšší než 2 m.
C.2.3 Ve skladech s přepravními obaly a kontejnery uvnitř objektu musí být vzdálenost vrchní části přepravního obalu anebo kontejneru od svítidel umístěných na stropu nebo stěně, nejméně 0,8 m14).
C.2.4 Plné obaly a prázdné nevyčištěné obaly s jedním otvorem nesmějí být uloženy otvorem dolů.
C.2.5 Prostory vyhrazené pro skladování prázdných nevyčištěných obalů musí být označeny nápisem “Prázdné obaly”.
C.2.6 Mobilní nádrže lze ze závažného důvodu (například oprava) umístit v požárně nebezpečném prostoru stavby. Takto lze učinit pouze přechodně, po předem stanovenou dobu. Současně musí být stanoveny podmínky požární ochrany.
C.3. Společné skladování hořlavých kapalin a dalších látek
C.3.1 Ve skladech hořlavých kapalin současně nesmí být jiné látky a výrobky, pokud přímo nesouvisejí se skladovanými hořlavými kapalinami a jsou způsobilé
a) iniciovat vznik požáru v těchto skladech,
b) šířit požár nebo urychlit šíření požáru uvnitř, popřípadě vně skladu, nebo
c) ztížit evakuaci osob nebo požární zásah.
V těchto skladech nesmí být umístěny výbušniny včetně pomůcek k iniciování výbuchu výbušnin, zápalky, pyrotechnické výrobky nebo jejich součásti a látky se sklonem k samovznícení. Látky, které by po nasáknutí hořlavou kapalinou mohly zvýšit nebezpečí samo vznícení hořlavé kapaliny, musí být uloženy tak, aby nemohly být potřísněny rozlévající se kapalinou.
C.3.2 V příručních skladech hořlavých kapalin, kde je kromě těchto kapalin nezbytné skladovat tuhé hořlavé látky, které nemají způsobilost podle C.3.1 písm. a) až c), se tyto látky započítávají do celkového množství tak, jako by šlo o hořlavé kapaliny; mezní hodnota pro příruční sklad nesmí být překročena. Kapalné látky a tuhé hořlavé látky se započítávají svým objemem, přičemž pro tuhé hořlavé látky se počítá 0,001 m3 za 1 litr. K výhřevnosti látek se přitom nepřihlíží. Tuhé hořlavé látky a hořlavé kapaliny musí být odděleny tak, aby bylo zabráněno rozlití hořlavých kapalin do místa uložení tuhých hořlavých látek.

C.4. Manipulace
C.4.1 Kontrola nepropustnosti meziprostoru dvouplášťových a místně dvouplášťových nádrží a chrániček rozvodových potrubí musí být provedena nejméně jedenkrát ročně. U podzemních dvouplášťových nádrží se nepropustnost meziprostoru sleduje trvale.
C.4.2 Kontroly, opravy a čištění vnitřku nádrže musí být provedeny v inertní atmosféře nebo při koncentraci par hořlavých kapalin pod 25 % dolní meze výbušnosti.
C.4.3 Provozuschopnost havarijních jímek volných skladů a otevřených technologických zařízení musí být zajištěna pravidelným odstraňováním srážkové vody tak, aby byla k dispozici celá kapacita jímky.

D. Podle této přílohy se nepostupuje, pokud je stanoveno jinak
a) dokumentací stavby nebo jiným obdobným dokumentem podle kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání nebo
b) výrobcem.
Podle této přílohy se nepostupuje rovněž v případech, kdy jsou požadavky zvláštního právního předpisu15) přísnější