Dezinfekce podstatně zvyšuje bezpečnost pacientů a zdravotnického personálu. 

Ve zdravotnictví se používá: 

  • dezinfekce rukou zdravotnického personálu, 
  • dezinfekce pokožky pacienta před jejím porušením, 
  • dezinfekce povrchů, ploch a předmětů.

Nejčastější chyby při provádění dezinfekce:

  1. Nedodržení návodu k použití od výrobce a pokynů v bezpečnostním listu dezinfekčního prostředku.
  2. Použití dezinfekčního prostředku pro účel, pro který není určen.
  3. Dezinfekce vlhkých rukou (následkem je snížení účinnosti dezinfekce).
  4. Nedodržení doby expozice a množství dezinfekčního přípravku při dezinfekci kůže pacienta.

Dezinfekční prostředky – hořlavé kapaliny

Dezinfekční prostředky s obsahem ethanolu jsou hořlavé kapaliny (dále jen „HK“):

  1. ve zdravotnických zařízeních lez u léků je možné ukládat nejvýše 500 litrů HK z toho nejvýše 100 litrů kapaliny I. třídy nebezpečnosti,
  2. obaly s objemem větším než 1 litr HK musí být uloženy v uzavíratelných skříních,
  3. při manipulaci s HK musí být zajištěno dostatečné větrání, aby nemohla vzniknout výbušná koncentrace,
  4. musí se zabránit kontaktu HK a materiálnu obsahujícího HK s možnými zdroji zapálení,
  5. obaly, ve kterých jsou uloženy HK musí být označeny,
  6. pro uložení HK se používají výhradně originální obaly pro ně určené,
  7. místo uložení HK je označeno bezpečnostním značením,
  8. z místa uložení HK musí být umožněna snadná evakuace – úniková cesta a východ musí být vždy plně průchodné,
  9. obaly s HK musí být zajištěny proti pádu,
  10. plné obaly s HK a prázdné nevyčištěné obaly s jedním otvorem nesmějí být uloženy otvorem dolů.

Nízkovroucí hořlavé kapaliny je možné skladovat:

  1. maximálně 10 litrů v křehkých přepravních obalech a 20 litrů v jiných obalech,
  2. v křehkých přepravních obalech do max. objemu 1 l.
  3. odděleně od ostatních hořlavých kapalin.

Legislativa

Zásady bezpečné práce

Při provádění chemické dezinfekce se dodržují tyto základní zásady:

  1. K chemické dezinfekci se používají oznámené biocidní přípravky nebo dezinfekční přípravky deklarované jako zdravotnické prostředky.
  2. Při manipulaci s dezinfekčními prostředky hrozí riziko vážného podráždění až poškození očí, pokožky atd. Nebezpečí se zvyšuje především při rozlévání a přelévání dezinfekčního prostředku, kdo může dojít k rozstřiku a odparu. Je třeba zajistit OOPP, dostatečné větrání a další potřebná opatření (například zákaz jídla, pití a kouření apod.).
  3. Je třeba používat přidělené OOPP na základě identifikovaných a zhodnocených rizik především pro ochranu zraku a rukou. Doporučené OOPP jsou uvedeny v bezpečnostním listu dezinfekčního prostředku.
  4. Důležité je dodržovat ustanovení bezpečnostního listu a návodu k použití dezinfekčního prostředku a seznámit s tím dotčené zaměstnance, případně další osoby.
  5. Dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného (odváženého) dezinfekčního přípravku ve vodě.
  6. Dezinfekční prostředky se připravují pro každou směnu čerstvé.
  7. Vícedenní dezinfekční přípravky lze použít pouze pro dvoustupňovou dezinfekci a vyšší stupeň dezinfekce podle návodu výrobce,
  8. Při přípravě dezinfekčních roztoků se přípravky považují za 100 %,
  9. Po spotřebování dezinfekčního přípravku v dávkovačích je nutné dávkovač mechanicky omýt, doplnit dezinfekčním přípravkem a označit datem doplnění a expirace a názvem dezinfekčního přípravku,
  10. Předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem se dezinfikují přípravkem s virucidním účinkem,
  11. Při použití dezinfekčních přípravků s mycími a čistícími vlastnostmi lze spojit etapu čištění a dezinfekce,
  12. K zabránění vzniku selekce (popř. rezistence) mikrobů vůči dlouhodobě používanému přípravku se střídajídezinfekční přípravky s různými aktivními látkami.
  13. Předměty, které přicházejí do styku s potravinami, se musí po dezinfekcidůkladně opláchnout pitnou vodou.

Legislativa

Dokumentace o provádění dezinfekce

  1. Dokumentace kontroly procesu přístrojové dezinfekce invazivních a neinvazivních zdravotnických prostředků se dokládá automatickým výpisem hodnot přístroje nebo fyzikálním nebo chemickým indikátorem nebo bioindikátorem. 
  2. Dokumentace procesu pasterizace je doložena výpisem nebo záznamem fyzikálních parametrů.
  3. Písemná a elektronická  forma dokumentace mycích a dezinfekčních zařízení se archivuje minimálně 5 let od provedení kontroly procesu.

 Legislativa

Kontrola účinnosti dezinfekčního procesu v mycích a dezinfekčních strojích je

Kontrola účinnosti dezinfekčního procesu v mycích a dezinfekčních strojích je prováděna průběžně. Nejméně jednou za 3 měsíce se dokladuje pomocí záznamu ze zařízení nebo fyzikálních či chemických indikátorů nebo bioindikátorů.

Provozovatel odpovídá za to, že výběr typu mycího a dezinfekčního zařízení, provozní cyklus, kvalita provozních médií a chemikálií bude odpovídat příslušné vsázce.
Kontrola musí prokázat, že mycí a dezinfekční proces zajistí snížení počtu životaschopných mikroorganismů na  na předem stanovenou úroveň, která je vhodná pro jeho další zpracování nebo použití. 

Legislativa

Další informace ze zdravotnictví