Posouzení rizika výbuchu

Opatření

  1. Provést posouzení rizika výbuchu v prostředí s nebezpečím výbuchu.
  2. Zajistit vyhodnocení pravděpodobnost výskytu výbušné atmosféry a její trvání.
  3. Zajistit vyhodnocení výskytu možných iniciačních zdrojů.
  4. Zajistit vyhodnocení používaných technických zařízení.
  5. Zajistit vyhodnocení používaných materiálů.
  6. Zajistit vyhodnocení technologické procesů, pracovní postupů a jejich možné vzájemné působení.
  7. Zajistit vyhodnocení rozsahu předpokládaných účinků výbuchu.

Je třeba posoudit komplexně rizika výbuchu s ohledem na všechny okolnosti vykonávaných pracovních činností v prostředí s nebezpečím výbuchu:

  1. pravděpodobnost výskytu výbušné atmosféry a její trvání, 
  2. výskyt možných iniciačních zdrojů včetně statické elektřiny,
  3. vyhodnotit používaná technická zařízení, materiály, technologické procesy, pracovní postupy a jejich možné vzájemné působení, 
  4. rozsah předpokládaných účinků výbuchu.

Při posuzování rizika výbuchu se posuzují i prostory, do nichž může výbušná atmosféra proniknout otvory nebo jinými cestami a vliv dalších stran (návštěv, externích pracovníků apod.).

Klasifikace pracovišť s nebezpečím výbuchu

Po provedení preventivních opatření proti výbuchu a vyhodnocení rizika výbuchu se musí provést klasifikace dotčených pracovišť na:

  • prostory s nebezpečím výbuchu (prostor, ve kterém se může vyskytovat výbušná atmosféra a jsou vyžadována opatření k zajištění bezpečnosti pracovníků),
  • prostory bez nebezpečí výbuchu (prostor, ve kterém se nepředpokládá výskyt výbušné atmosféry a nejsou vyžadována opatření k zajištění bezpečnosti pracovníků).

Prostory s výskytem výbušné atmosféry složené ze směsi vzduchu a hořlavých látek ve formě plynu, páry nebo mlhy.

Zóna 0 – prostor, ve kterém je výbušná atmosféra tvořená směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry nebo mlhy přítomna trvale nebo po dlouhou dobu nebo často.

Zóna 1 – prostor, ve kterém je občasný vznik výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry nebo mlhy pravděpodobný.

Zóna 2 – prostor, ve kterém vznik výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry nebo mlhy není pravděpodobný, a pokud výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze výjimečně a pouze po krátký časový úsek.

Prostory, v nichž se výbušná atmosféra vyskytuje ve formě oblaku hořlavého prachu ve vzduchu.

Zóna 20 – prostor, ve kterém je výbušná atmosféra tvořená oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu přítomna trvale nebo po dlouhou dobu nebo často.

Zóna 21 – prostor, ve kterém je občasný vznik výbušné atmosféry tvořené oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu pravděpodobný.

Zóna 22 – prostor, ve kterém vznik výbušné atmosféry tvořené oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu není pravděpodobný, a pokud výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze výjimečně a pouze po krátký časový úsek.

Vrstvy, usazeniny a hromady hořlavého prachu musí být považovány za zdroj, který může vytvářet výbušnou atmosféru.

§ 4 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu

Práce více organizací na pracovišti s nebezpečím výbuchu

Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou nebo více organizací, zajišťuje postup podle tohoto nařízení každý zaměstnavatel zvlášť. Při stanovení postupu berou v úvahu i přilehlé prostory podle § 3 odst. 4. Provést se musí také vzájemná výměna rizik.

§ 5 odst. 1 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu

Dokumentace o ochraně před výbuchem

Písemná dokumentace o ochraně před výbuchem (dále jen „DOPV) se zpracovává podle výsledků posouzení rizika výbuchu. DOPV se prokazuje:

  1. provedení identifikace nebezpečí a specifikace ohrožení a posouzení rizika výbuchu,
  2. přijetí preventivních a ochranných opatření,
  3. klasifikace prostorů
  4. určení prostorů a zařízení, u nichž budou uplatňovány požadavky k zajištění bezpečnosti při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu,
  5. zřízení, používání a udržování pracoviště včetně technického vybavení, instalace, uvedení do provozu, provoz, údržba včetně monitorovacích a výstražných zařízení,
  6. stanovení účelu a pravidel spolupráce, včetně opatření a postupů k jejich uskutečňování v případech, kdy plni na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou nebo více zaměstnavatelů.

DOPV organizace zpracuje před zahájením výkonu práce a aktualizuje vždy při změně pracoviště, zařízení nebo organizace práce, které jsou významné z hlediska zajištění bezpečnosti.

v DOPV uvede, ve kterých prostorech smějí být činnosti k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví prováděny jen v souladu s jeho písemným pokynem a které činnosti smějí být prováděny pouze na základě písemného příkazu k provedení prací; rovněž uvede zaměstnance, kteří jsou oprávněni takový příkaz vydat.

Příkaz V

Tam kde je to stanoveno v DOPV, mohou být nebezpečné činnosti vedoucí k nebezpečí výbuchu, prováděny pouze na základě písemného příkazu k provedení prací (dále jen „příkaz V“).

  1. Zaměstnavatel zavede systém vydávání příkazů V.
  2. Zaměstnavatel pověří pro vydávání příkazů V odpovědného zaměstnance.
  3. Příkaz V musí být vydáván vždy před zahájením výkonu práce.

DOPV uvádí, ve kterých prostorech mohou být činnosti k zajištění bezpečnosti a prováděny jen v souladu s jeho písemným pokynem a které činnosti smějí být prováděny pouze na základě písemného příkazu k provedení prací; rovněž uvede zaměstnance, kteří jsou oprávněni takový příkaz vydat

§ 6 odst. 3 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu

Příkaz V obsahuje:

  1. datum vydání a dobu platnosti příkazu, 
  2. termín zahájení výkonu práce popřípadě přerušení práce, 
  3. termín ukončení práce, stvrzený podpisy vedoucího práce a osoby přejímající pracoviště, 
  4. název a druh práce a vymezení prostoru, kde bude vykonávána, 
  5. pokyny k zajištění pracoviště k ochraně před vznikem výbušné atmosféry popřípadě k jeho uvedení do původního stavu po ukončení prací, 
  6. stanovení opatření k zajištění BOZP a PO, která musí být provedena před zahájením práce, 
  7. seznam a popis ochranných a zásahových prostředků pro případ zdolávání mimořádných událostí, 
  8. jméno, příjmení a podpis oprávněného zaměstnance, který příkaz zpracoval, 
  9. jméno, příjmení a podpis odpovědného vedoucího práce, který příkaz převzal, 
  10. jména a příjmení osob, které budou práci vykonávat a jejich podpisy, kterými stvrzují, že byly poučeny, seznámeny se způsobem zajišťování pracoviště a srozuměny se způsobem provedení práce,  další nezbytné údaje.

Příloha č. 2, část A, čl. 2.2.4 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu

Technická a organizační opatření proti výbuchu

K ochraně proti výbuchu přijímá organizace technická a organizační opatření pro:

  1. předcházení vzniku výbušné atmosféry, 
  2. zabránění iniciace výbušné atmosféry,
  3. snížení škodlivých účinků výbuchu.

Technická a organizační opatření k prevenci a ochraně před výbuchem se musí vzájemně kombinovat a přehodnocovat:

  1. pravidelně ve stanovených intervalech, která si stanovuje organizace.,
  2. při každé významné změně, která se týká BOZP a PO.

Požadavky k zajištění bezpečnosti vztahují na prostory klasifikované jako prostory s nebezpečím výbuchu, pokud to vyžaduje povaha

  1. pracoviště,
  2. pracovního prostoru,
  3. používaných zařízení a látek nebo
  4. nebezpečí způsobené pracovní činností související s ohrožením výbušnou atmosférou.

Ustanovení se vztahují i na zařízení v prostoru bez nebezpečí výbuchu, pokud zajišťuje nebo napomáhá k zajištění bezpečného provozu zařízení umístěného v prostoru s nebezpečím výbuchu.

Organizační opatření k ochraně před výbuchem

  1. školení zaměstnanců pro práci v prostředí s nebezpečím výbuchu,
  2. písemné pokyny a příkazy k provedení prací (příkazy V),
  3. zákaz kouření a manipulace s plamenem a dalšími možnými iniciačními zdroji v prostředí s nebezpečím výbuchu.

Školení zaměstnanců

Zaměstnancům poskytuje zaměstnavatel v dostatečném rozsahu školení o bezpečnosti v prostředí s nebezpečím výbuchu. Především je seznámí v odpovídajícím rozsahu s:

  1. DOPV,
  2. s preventivními a ochrannými opatřeními,
  3. s písemnými pokyny pokud byly vydány,
  4. se způsobem používání osobních ochranných pracovních prostředků.

Zaměstnavatel pověřuje obsluhu zařízení a ochranných systémů v prostoru, s nebezpečím výbuchu, pouze zaměstnance, jejichž teoretické znalosti a praktické dovednosti obsluhy těchto zařízení a systémů byly prokazatelně ověřeny.

Písemné pokyny a příkazy k provedení prací

  1. V prostorech s nebezpečím výbuchu, pokud je tak stanoveno v dokumentaci o ochraně před výbuchem, smí být práce prováděny pouze v souladu s písemnými pokyny vydanými zaměstnavatelem.
  2. Tam kde je to stanoveno v DOPV, smí být nebezpečné činnosti, při nichž může vznikat výbušná atmosféra nebo které mohou způsobit iniciaci výbušné atmosféry, stejně jako činnosti, které mohou vzájemným působením s jinou činností vyvolat nebezpečí výbuchu, prováděny pouze na základě písemného příkazu V. Zaměstnavatel zavede systém vydávání příkazů V k tomu pověřeným zaměstnancem tak, aby příkaz V byl vydán před zahájením výkonu práce.
  3. Zaměstnanci, kteří jsou v příkazu V určení k provádění prací, musí být předem prokazatelně seznámeni s obsahem příkazu V a s výstražnými signály, které budou na pracovišti použity k varování před ohrožením výbuchem.

Opatření k ochraně před výbuchy

  1. Zaměstnavatel zajistí, aby předvídatelný únik nebo uvolnění hořlavého plynu, páry, mlhy nebo hořlavého prachu, který může způsobit výbuch, byl vhodným způsobem usměrněn, odveden do bezpečného prostoru, ve kterém neohrozí bezpečnost a zdraví zaměstnanců, a pokud to není možné, bezpečně uzavřen nebo zabezpečen jiným vhodným způsobem.
  2. Přítomnost výbušné atmosféry kontroluje zaměstnavatel vždy při uvádění zařízení do provozu anebo při podezření, že hořlavé plyny nebo kapaliny ze zařízení unikají popřípadě že se hořlavý rozvířitelný prach na zařízení nebo v jeho blízkosti usazuje. V prostorech uvnitř staveb tuto kontrolu provádí nejméně jednou za měsíc.
  3. Jestliže výbušná atmosféra obsahuje více druhů hořlavého plynu, páry, mlhy anebo prachu, musí ochranná opatření odpovídat nejvyššímu možnému riziku.
  4. Jsou-li zaměstnanci při práci v prostředí s výbušnou atmosférou vystaveni účinkům chemických látek a chemických přípravků nebo prachu, které se považují za zdraví škodlivé, popřípadě působení biologických činitelů, postupuje zaměstnavatel podle zvláštního právního předpisu(Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 82/2004 Sb.) Při výběru osobních ochranných pracovních prostředků bere v úvahu také riziko iniciace výbušné atmosféry.
  5. Při přijímání opatření k zabránění iniciace výbušné atmosféry bere zaměstnavatel v úvahu přítomnost možných zdrojů iniciace výbušné atmosféry včetně elektrostatických výbojů, pokud jsou zaměstnanci popřípadě jiné osoby nebo pracovní prostředí nositeli elektrostatického náboje nebo náboj vytvářejí.
  6. S ohledem na nebezpečí iniciace výbušné atmosféry zaměstnavatel poskytuje podle zvláštního právního předpisu4) zaměstnancům zdržujícím se na pracovištích v prostorech s nebezpečím výbuchu ochranný oděv a obuv zhotovené z materiálů, které nezpůsobují elektrostatické výboje schopné zažehnout výbušnou atmosféru. Zaměstnavatel zajistí, aby jiné osoby, pokud vstupují na pracoviště v prostorech s nebezpečím výbuchu nebo se na něm zdržují, byly vybaveny oděvem a obuví stejných vlastností.
  7. Zařízení, ochranný systém nebo instalace se mohou uvést do provozu, pokud zaměstnavatel v dokumentaci o ochraně před výbuchem prokáže, že jejich používání v prostředí s nebezpečím výbuchu bude bezpečné. Tento požadavek se vztahuje i na zařízení a připojená návazná zařízení, které nejsou zařízeními ani ochrannými systémy podle zvláštního právního předpisu, ale jejich zabudování a použití na pracovišti by mohlo vést k iniciaci výbušné atmosféry.
  8. Zaměstnavatel provede vhodná opatření, aby instalace nemohly být navzájem zaměněny.
  9. Pracoviště, zařízení a instalace přístupné zaměstnancům musí být umísťovány, instalovány, montovány, udržovány a používány tak, aby nebezpečí výbuchu bylo sníženo na minimum. V případě vzniku výbuchu musí být omezeno jeho šíření na pracovišti a v zařízení a musí být přijata vhodná opatření ke snižování rizika ohrožení zaměstnanců vyplývajícího z fyzikálních vlastností výbuchu.
  10. Zaměstnanci musí být na nebezpečí upozorněni světelným signálem, zvukovým signálem, případně jejich kombinací tak, aby mohli opustit pracoviště dříve, než budou ohroženi výbuchem.
  11. Zaměstnanci musí mít možnost rychle a bezpečně opustit prostor ohrožený výbuchem únikovými cestami tak, jak je uvedeno v dokumentaci o ochraně před výbuchem. Únikové cesty musí být k těmto účelům udržovány trvale volné.
  12. Předtím, než je pracoviště s prostředím nebezpečí výbuchu poprvé uvedeno do provozu, musí být ověřena jeho celková bezpečnost z hlediska rizika výbuchu. Musí být dodrženy veškeré podmínky nezbytné pro zajištění ochrany před výbuchem. Takové ověření musí být provedeno osobou, která je na základě svých dovedností a odborných znalostí k této činnosti způsobilá.
  13. Jestliže je na základě hodnocení rizika výbuchu prokázáno, že
    1. v důsledku výpadku energie se riziko výbuchu zvýší, musí být bezpečnost a funkčnost zařízení a ochranných systémů v případě potřeby zabezpečena nezávisle na ostatních zařízeních,
    2. vypnutím zařízení nebo ochranných systémů začleněných do automatizovaného technologického procesu při jejich odchýlení od běžných provozních podmínek se úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nesníží, musí být umožněno v případě potřeby je vypnout ručním ovládáním. Ruční vypnutí smí provést pouze zaměstnavatelem určený zaměstnanec.
  14. Při provádění nouzového vypnutí je nutno nahromaděnou energii co nejrychleji a nejbezpečněji rozptýlit a nebo izolovat tak, aby nebyla zdrojem ohrožení.

Požadavky na výběr zařízení a ochranných prostředků proti výbuchu

Zařízení a ochranné systémy pro všechny prostory s prostředím nebezpečí výbuchu musí být zvoleny na základě kategorií, pokud v písemné dokumentaci o ochraně před výbuchem není s ohledem na posouzení rizik výbuchu stanoveno jinak.2. V zónách klasifikovaných podle přílohy č. 1 části 2 smí být použita zařízení těchto kategorií:

  1. v zóně 0 nebo v zóně 20 zařízení kategorie 1,
  2. v zóně 1 nebo v zóně 21 zařízení kategorie 1 a 2,c) v zóně 2 nebo v zóně 22 zařízení kategorie 1, 2 a 3.

Bezpečnostní značení na pracovištích s nebezpečím výbuchu

Organizace označí místa vstupu do prostorů s nebezpečím výbuchu bezpečnostními značkami výstrahy s černými písmeny EX.

Úroveň ochrany zařízení EPL

Dalším systémem pro klasifikaci výbušných zařízení je úroveň ochrany zařízení, z anglického Equipment Protection Level (EPL). Tato klasifikace je v souladu se směrnicemi Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC). Podle této klasifikace se prostředí dělí na skupiny označené písmeny: M pro doly, G pro plyny a páry, a D pro prachové prostředí. Ke každému písmenu se přidávají další písmena a, b, nebo c, která dále specifikují kategorii. Následující tabulka ukazuje, jak jsou tyto prostředí rozděleny do skupin podle typu (plyny, páry, prachy), zón výbušnosti, a skupin podle úrovně ochrany zařízení (EPL). Nejnižší úroveň ochrany definuje zařízení podle evropské směrnice ATEX (94/9/ES).

Zdroj pro Úroveň ochrany EPL: Wikipedia.org

Právní předpisy

  1. 1999/92/ES (ATEX 153 / DŘÍVE 137) Směrnice specifikující požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Směrnice je často označována jako ATEX 153 / dříve ATEX 137.
  2. Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu.
  3. Nařízení vlády č. 116/2016 Sb., o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh
  • ČSN EN 1127-1 ed. 2. Výbušná prostředí – Prevence a ochrana proti výbuchu – Část 1:Základní koncepce a metodika
  • nebezpečných prostorů – Výbušné atmosféry s hořlavým prachem
  • ČSN EN 13463-1 Neelektrická zařízení pro prostředí s nebezpečím výbuchu – část 1:Základní principy a požadavky
  • ČSN EN 14491 Ochranné systémy pro odlehčení výbuchu
  • ČSN EN 14797 Zařízení pro odlehčení výbuchu
  • ČSN EN 14373 Systémy pro potlačení výbuchu
  • ČSN EN 15089 Systémy pro oddělení výbuchu
  • Řada ČSN EN 60079 Výbušné atmosféry.
  • ČSN EN 62305-1 (341390) Ochrana před bleskem – Část 1: Obecné principy
  • ČSN 33 2030 Elektrostatika – Směrnice pro vyloučení nebezpečí od statické elektřiny