Psychosociální rizika doléhají především na zdravotnické pracovníky pracující v nepřetržitých provozech v nemocnicích, na jednotkách intenzivní péče, vykonávající pohotovostní službu apod. Působí ale samozřejmě i během provozu ordinace praktického lékaře. Velké nároky na psychiku přináší již samotná profese, kde předmětem péče je zdraví a životy lidí, a i nepatrné pochybení může mít velké následky. Náročné je také zvládání emočních reakcí pacientů a jejich potřeb.
Opatření proti stresu
Pracovní stres vzniká v okamžiku, kdy pracovní požadavky převyšují schopnost je zvládat. Důsledkem stresu je:
- snížení efektivity práce,
- snížení produktivity,
- zdravotní problémy,
- pracovní úrazy,
- užívání alkoholu a drog.
Stres může mít za následek syndrom vyhoření, který je definován jako stav únavy pracovníků, jejichž očekávání nebyla splněna. Zažívají ji pracovníci, kteří se neustále musí vyrovnávat s problémy svých pacientů. Vede především ke snížení kvality poskytované péče, pacient přestává být prioritou.
Opatření proti nadměrnému stresu:
- dobrá komunikace na pracovišti mezi spolupracovníky,
- vhodná forma komunikace s pacienty a jejich doprovodem,
- společné řešení pracovních problémů,
- dostatečný odpočinek mimo práci a dostatečné pracovní přestávky v práci,
- seznámení zaměstnanců s problematikou psychosociálních rizik,
- správná organizace a koordinace práce tak aby nedocházelo k časové tísni při plnění pracovních úkolů apod
Opatření proti fyzickému a psychickému násilí
Fyzické a psychické násilí ze strany pacientů, popřípadě jejich doprovodu nebo jiných přítomných osob hrozí především při zásazích rychlé zdravotnické pomoci, na odděleních lékařské pohotovostní služby apod. Je ale reálné při provozu ordinace praktického lékaře a mezi zaměstnanci.
Prevencí proti násilí ze strany pacientů a dalších cizích osob je především správné a citlivé chování a vystupování zdravotnického personálu, připravenost na tyto situace a popřípadě možnost přivolat pomoc – městskou či státní policii nebo bezpečnostní agenturu.