Terminologie

  • Změnou v území – změna jeho využití nebo prostorového uspořádání, včetně umisťování staveb a jejich změn.
  • Stavební pozemek – pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje (dále jen “společné povolení”), anebo regulačním plánem.
  • Zastavěný stavební pozemek – pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.
  • Zastavěné území – území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen “intravilán”).
  • Nezastavitelný pozemek – nezastavitelným pozemkem pozemek, jenž nelze zastavět na území obce, která nemá vydaný územní plán, a to:
    1. pozemek veřejné zeleně a parku sloužící obecnému užívání;
    2.v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha,
  • Nezastavěné území – pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy.
  • Plocha – část území tvořená jedním či více pozemky nebo jejich částí, která je vymezena v politice územního rozvoje, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam,
  • Plocha nadmístního, popřípadě republikového významu – plocha, která svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí, popřípadě území více krajů; v případě hlavního města Prahy se za plochu nadmístního významu považuje plocha celoměstského významu,
  • Koridor – plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy,
  • Zastavitelná plocha – plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje.
  • Veřejná infrastruktura – pozemky, stavby, zařízení, a to:
    • dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení;
    • technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody a zásobníky plynu;
    • občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva;
    • veřejné prostranství zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu,
  • Veřejně prospěšná stavba – veřejně prospěšnou stavbou stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci,
  • Veřejně prospěšné opatření – opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci.
  • Územně plánovací dokumentace:
    • zásady územního rozvoje;
    • územní plán;
    • regulační plán.
  • Pořizovatel – příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen “ministerstvo”) nebo Ministerstvo obrany, který pořizuje územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci, vymezení zastavěného území nebo politiku územního rozvoje,
  • Stavební podnikatel – osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních předpisů.
  • Stavebník – osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby.
  • Stavební dozor – odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.
  • Obecné požadavky na výstavbu – výstavbu obecné požadavky na využívání území, technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb, stanovené prováděcími právními předpisy.
  • Stavba – veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. Pokud se v tomto textu používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby.
  • Změna dokončené stavby je:
    • nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
    • přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
    • stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.
      Změna stavby před jejím dokončením – změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem, nebo autorizovaným inspektorem.
  • Zastavěná plocha pozemku – je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.
  • * Soubor staveb* – vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem.
  • Stavba hlavní souboru staveb – se rozumí stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb. Vedlejší stavbou v souboru staveb se rozumí stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní.
  • Terénní úprava – zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.
  • Zařízení – informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu podle § 2 odst. 3. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se považuje za stavbu pro reklamu.
  • Staveniště – místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce nebo na kterém se stavba odstraňuje; zahrnuje stavební pozemek, popřípadě zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby.
  • Údržba stavby – práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.
  • Stavební záměr – stavba, změna dokončené stavby, terénní úprava, zařízení nebo údržba.

Stavební řízení

Stavebnímu řízení předchází územní řízení a také ji v některých případech může (pokud to záměr vyžaduje) předcházet proces posouzen EIA.Proces EIA posuzuje vliv na životní prostředí. Jeho výsledkem je tzv. verifikační stanovisko.
Po územním řízení a případně po EIA tedy následuje stavební řízení.

Stavební řízení je řízením návrhovým tzn. že je zahajuje stavebník (ne úřad). Stavební řízení řeší konkrétní podobu stavby především její technické provedení. Navazuje na územní řízení.
Územní řízení řeší vlivy stavby na její okolí.

Účastníci řízení

  1. stavebník
  2. vlastník stavby, ne níž má být provedena změna
  3. vlastník pozemku, na kterém má být stavba provedena.
  4. další dotčené osoby – soused, spolky zabývající se ochranou přírody.
    Mají právo:
  5. nahlížet do spisu,
  6. činit z něj výpisy,
  7. navrhovat důkazy,
  8. podávat vyjádření k dokumentům ze spisu,
  9. podávat námitky a odvolání….

Zahájení řízení

Stavební řízení se zahajuje doručením žádosti o vydání stavebního povolení. Stavební úřad po jeho přijetí oznámí stavebníkovi jeho zahájení (písemně, formou zásilky do vlastních rukou).
Obsah stavebního povolení, rozsah a obsah projektové dokumentace stanovuje

Stavební povolení

Ve stavebním povolení určí Stavební úřad podmínky pro provedení stavby popřípadě pro její užívání. Pokud stavba není zahájena do 24 měsíců tak stavební povolení pozbude platnost.

Kolaudace

  • Dokončenou stavbu nebo část stavby schopné samostatného užívání lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí. Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy.
  • Kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí vydává stejný stavební úřad, který vydal povolení stavby.
  • Stavebník předloží stavebnímu úřadu žádost a dokumentaci skutečného provedení stavby a stanoviska dotčených orgánů.
  • Stavební úřad stanoví datum závěrečné kontrolní prohlídky stavby a seznam dokladů, které budou předloženy. Závěrečná prohlídka musí být provedena do 45 dnů od doručení žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.

Kolaudační souhlas

Je-li stavba schopná samostatného užívání a byly předloženy požadované podklady v požadovaném rozsahu, vydá stavební úřad kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby.

Kolaudační řízení

Účastníkem kolaudačního řízení je:

  1. stavebník,
  2. vlastník stavby, není-li stavebníkem,
  3. vlastník pozemku, na kterém je stavba provedena, není-li stavebníkem a může-li být jeho vlastnické právo kolaudačním rozhodnutím přímo dotčeno.

Předčasné užívání stavby

Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí.

Zkušební provoz

Zkušebním provozem stavby se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle dokumentace či projektové dokumentace. Zkušební provoz stavební úřad povolí na odůvodněnou žádost stavebníka nebo nařídí na základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném případě. V rozhodnutí uvede zejména dobu trvání zkušebního provozu stavby, a je-li to nutné, stanoví pro něj podmínky, popřípadě podmínky pro plynulý přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Vyhodnocení výsledků zkušebního provozu stavebník připojí k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.

Změna v užívání stavby

Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí. Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, nebo změna doby trvání dočasné stavby nebo změna dočasné stavby na stavbu trvalou, je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu.
Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby, která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná změnu dokončené stavby.

Legislativa